Dějiny obce
Světnov byl založen před rokem 1293 kolonizační činností žďárského kláštera v jihovýchodní části Libického újezdu, který klášteru daroval šlechtic Jan z Polné. Prvním rychtářem, tzv. lokátorem obce, se stal podnikatel jménem Světina, po němž obec získala své jméno. První písemná zmínka o Světnovu pochází z roku 1366, kdy se řešil hraniční spor mezi žďárským klášterem a územím šlechtice Čeňka z Lipé. Další písemné zmínky pocházejí z listin z let 1437 a 1466. Světnov se nachází i v pohusitských klášterních urbářích z let 1462 a 1483; podle nich bylo ve Světnově celkem 20 zemědělských usedlostí, tedy asi 140 obyvatel, a také v nich je první zmínka o existenci světnovských mlynářů. Obec Světnov leží 9 km severně od Žďáru nad Sázavou na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, kde se nachází Světnovské údolí s bledulemi a smírčí kámen z roku 1815.
Slavným světnovským rodákem byl básník, spisovatel a profesor na Lékařské fakultě Karlovy univerzity Prokop Paeonius. Narodil se ve Světnově v roce 1581 jako Prokop Pivoňka, své příjmení pak podle tehdejší módy přeložil do latiny a přidal k němu přídomek Světnovský. Bojoval proti moru a na něj také v pouhých 32 letech zemřel. . V roce 1613 řádil v Praze mor. Pod dojmem této nemoci napsal Prokop svoje poslední dílo „Lékařství v čas rány morové, duši i tělu užitečné“. Kniha vyšla až po jeho smrti. Dne 30. října 1613 Prokop sám morem onemocněl, zemřel 3. listopadu 1613, pohřben byl následujícího dne.
Světnov se začal prudce rozvíjet v 19. století, kdy zde žilo nejvíce obyvatel (959 v roce 1869); v roce 1808 bylo započato se stavbou školy na místě zbořeného domku čp. 87, která byla v roce 1810 dokončena. Stará škola přestávala svému účelu vyhovovat, stárla, počet dětí stále narůstal, a tak se rozhodlo o výstavbě nové školní budovy dne 15. května 1894 a 24. října 1897 se konalo svěcení nové školní budovy, kde se začalo vyučovat od 25.října 1897, starou dřevěnou zvonici nahradila nová kaple (1854), v severní části obce se nachází kamenný kříž z r.1848 a v jižní části obce boží muka z r. 1719 u staré silnice, místo původního dřevěného mostu byl postaven nový kamenný most (1847), pracovala zde cihelna s roční produkcí 34 500 ks cihel a působili zde dva kováři, dva mlynáři na mlýnech s pilami, tři ševci, čtyři krejčí, po jednom řezníkovi, stolařovi, kolářovi a tkadlecovi.
V průběhu 1. světové války bylo odvedeno na frontu celkem 108 mužů (cca 25% celkového počtu mužů), z nich 27 mužů padlo, 11 mužů bylo zajato, 3 muži se vrátili jako invalidé, 11 mužů působilo jako ruští a 2 muži jako italští legionáři.
Po 1. světové válce byly v obci postaveny dva pomníky padlým, jeden stojící před školou byl postaven na podnět místního odboru Národní jednoty pošumavské a druhý nedaleko kamenného mostu, byl postaven na podnět místní Katolické omladiny.
Na základě celostátní výzvy po 2. světové válce odcházeli chalupníci a drobní zemědělci na osídlování pohraničí. Ze Světnova odešlo 20 rodin, celkem to bylo 75 osob, z nichž 40 pracovalo v zemědělství. Po jejich odchodu zůstalo neobydlených 12 domků a zanechali zde 35 ha půdy. Všechny rodiny řešily tímto odchodem zlepšení životních podmínek.
V letech 1980-1990 byl Světnov zařazen jako místní část města Žďár nad Sázavou a ztratil tak svou samostatnost, stejně jako mnohé další obce. Po Sametové revoluci v roce 1989 získal Světnov svoji samostatnost zpět.
Znak vychází z dobového znaku Prokopa Paeonia Světnovského, rodáka ze Světnova, profesora na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1667 obdržel Světnov svoji obecní pečeť, kde je hlavním motivem jehličnatý strom, pro vrchnost kromě obdělávání polí se dobývaly pařezy a kátily stromy do milířů na dřevěné uhlí. Tento motiv milíře a jedle se proto objevil na novodobém světnovském znaku. Obecní symboly Světnova byly schváleny Poslaneckou sněmovnou PČR dne 17.6.2009. Slavnostní svěcení obecního praporu a dalších symbolů proběhlo dne 30. srpna 2009 u Obecního úřadu ve Světnově.
Sbor dobrovolných hasičů byl ve Světnově založen 26 zakládajícími členy dne 17.12.1893. Valná hromada se uskutečnila dne 26.12.1893. Obecní zastupitelstvo jednalo rychle a ještě před založením sboru v červenci toho roku zakoupilo ruční stříkačku. V obci tehdy ve 127 obydlených domech žilo 873 obyvatel a mimo těchto domů bylo v obci dalších 100 různých hospodářských staveb. Nyní sbor čítá 86 členů a v letošním roce oslaví 120let od svého založení.