Dějiny SDH Světnov
Až do zavedení elektřiny v 1. pol. 20. stol.velmi těžce postihovaly světnovské občany časté požáry. Chalupy byly z největší části celé dřevěné, jen podezdívka, komíny a sklepy byly zděné. Krytina střech byla většinou šindelová. Ještě v roce 1904 jednatelská zpráva sboru dobrovolných hasičů ve Světnově konstatuje, že v obci je 20% krytin lepenkových a téměř 80% šindelových (výjimkou byla jedna střecha kryta plechem a jedna taškami). Přístavky, kůlničky, dřevníky, stodůlky, ba i chlévy byly obyčejně jen sbity z prken. Kolem chalup byly narovnány rázy dříví a otýpek. Mnohdy byly obrovnány i vchody do stavení, aby se v zimě dovnitř nedostal sníh. Na půdách byly uloženy staré, odložené věci, přebytečné krámy, ale pro nedostatek místa v malých světničkách stávaly na půdách truhly, skříně, almary i s věcmi novými. Nevěsty tam mívaly uloženou výbavu, peřiny, prádlo, plátno, šaty atd. V menších chaloupkách sloužila část půdy na uložení sena, slámy. Také uzené maso po zabijačkách viselo do léta na hambálkách.
Elektrické světlo nebylo. Svítilo se petrolejovými lampami, lucernami, v nichž byla olejová lampička, nebo i loučemi (třískami). Svíčky byly drahé, a proto vzácné. Jediná posvěcená hromnička se schovávala a šetřila, kdyby někdo umřel, aby se mu rozsvítila. Nebezpečí požáru bylo tedy veliké. Někdy zapálil i blesk. Vypukl-li oheň, nebylo možno nic zachránit, někdy ani životy. Hašení se omezovalo na záchranu vedlejších stavení, a to jen spoluprací ochotných sousedů. Vždyť sbory dobrovolných hasičů se organisovaly mnohem později až v letech sedmdesátých a osmdesátých 19. století. Ještě roku 1883 neměl Světnov ani hasičskou stříkačku na ruční pohon. K založení hasičského sboru ve Světnově zrály podmínky již nějakou dobu před rokem 1893, kdy se tak skutečně stalo. Na světnovské obyvatele působil i příklad z nejbližších okolních obcí. Někde byl hasičský sbor zřízen již dříve, například v Polničce to bylo už v roce 1880, v Karlově v roce 1883 (německý sbor), ve Škrdlovicích v roce 1886, ve Žďáře Zámku v roce 1887, ve Vojnově Městci v roce 1888, v Radostíně v roce 1891, někde naopak později: ve Stržanově v roce 1899, v Cikháji v roce 1905 a v Počítkách až v roce 1938. Světnov tedy nebyl na poli hasičském žádným průkopníkem, ale za ostatními obcemi příliš nezaostal.
První úvahy o založení hasičského sboru ve Světnově se objevily už v roce 1892, ale začaly se pro zaneprázdněnost iniciátorů Josefa Zicha a Josefa Šilhánka realizovat až v roce 1893. Byl sestaven „komitét“, dnešními slovy pracovní skupina, která se měla postarat o sepsání stanov. Tuto skupinu tvořili pánové Josef Šilhánek, Josef Zich, František Jindra, Jan Váca, Josef Vojtěch, František Lempera a František Hudeček. Stanovy (datovány 19. března 1893) byly odeslány na c. k. místodržitelství do Prahy, kde byly zaregistrovány a spolek pod jménem „Sbor dobrovolných hasičů ve Světnově se sídlem ve Světnově“ byl povolen. Činnost spolku byla zahájena valnou hromadou dne 26. prosince 1893 a zúčastnil se jí jako host Josef Blažíček, rychtář a velitel hasičského sboru v Polničce. Tam sbor jako druhý nejstarší v soudním okrese přibyslavském existoval už 13 let a měl tedy dost zkušeností. Na valné hromadě, které se zúčastnilo 21 členů sboru, byli poprvé zvoleni představitelé hasičského sboru: za starostu sboru Josef Zich, který byl zároveň starostou obce, za velitele obchodník Josef Šilhánek, za jednatele sboru řídící učitel místní školy František Vítek, za pokladníka Josef Vojtěch, členy výboru byli dále rolníci Antonín Teplý, František Lempera, František Hudeček, František Jindra a židovský obchodník Jindřich Herrmann. Jak je vidět, v čele hasičského spolku zasedla místní honorace, tedy nejvýše postavení členové obce. Po založení sboru bylo nejdříve nutné postarat se o vybavení, hasičské nářadí, výzbroj a výstroj. Nová čtyřkolová ruční stříkačka byla zakoupena už před hasičskou valnou hromadou v červenci roku 1893 od firmy R. A. Smekal z Prahy Smíchova (stejnou stříkačku měli i hasiči v Radostíně a Skleném) za cenu 620 zlatých. Pro obec to bylo velké množství peněz, ale podařilo se zajistit dotace (tehdy se říkalo subvence): zemský výbor ze zemského fondu hasičského poskytl 130 zl., banka Slavie v Praze darovala 220 zl., okresní výbor v Přibyslavi 20 zl., občanská záložna ve Žďáře 20 zl., obč. záložna v Přibyslavi také 20 zl. a majitelka zdejšího velkostatku hraběnka Clotilda Clam-Gallasová 50 zl. Ve Světnově ovšem musela být k dispozici nějaká ruční stříkačka už před zakoupením této nové stříkačky a před založením světnovského hasičského sboru. Ve sborových účtech za rok 1894 se hovoří o rozebírání staré stříkačky na mosaz, měď, železo a starý vůz a jejich prodej. Tato stříkačka musela být pořízena někdy mezi roky 1883 (kdy ve Světnově prokazatelně hasili ještě polničtí hasiči) a 1893 (kdy byla zakoupena nová stříkačka a založen sbor). Hasiči museli svůj spolek dobře reprezentovat (spolková činnost byla tehdy velmi obřadní) a mít tedy uniformy: látku na ně dodala firma František Krupař ve Žďáře, uniformy ušili krejčí Ignác a August Petříčkovi za 60 krejcarů za jednu uniformu. Hasičskou výzbroj dodala v ceně 227 zl. a 17 kr. známá firma K. Churein z Hlinska. Pásy pak vyrobil Josef Kučera, provazník ve Světnově a Antonín Klíma ze Zámku Žďáru. Žebříky vyhotovil Josef Mach, stolař ve Světnově; z jasanu, který daroval Josef Zich, tehdejší starosta Světnova. Hasičské sbory se sdružovaly stejně jako nyní do větších celků, tehdy to byly takzvané župy. Světnovský sbor hned po založení vstoupil do župy německo-brodské, které zaslal členský příspěvek 6 zl. V této župě pobyl pouze rok a pak přestoupil do nově založené župy chotěbořské. Chotěboř byla tehdy i sídlem politického okresu, pod který Světnov v té době patřil. Když pročítáme tehdejší matriku členů hasičského sboru, skládá se před našima očima mozaika jejich sociálního postavení nejen ve sboru, ale i v obci. Jak již bylo řečeno výše, v hasičském výboru zasedli nejvýše postavení členové obce (rolníci z gruntů, starosta, učitel, obchodník), ale zakládajícími členy sboru byli také různí živnostníci (objevuje se zde např. sítař, tesař, truhlář a obuvník) a domkáři a později přistupovali i níže postavení členové obce, jako byli tkalci a čeledíni. Zajímavé byly i funkce jednotlivých členů hasičského sboru: ochránce, stříkačník, trubač, lezec apod. Sbor se od svých počátků účastnil různých akcí, v období Rakouska-Uherska hlavně náboženských (vzpomeňme rčení “Rakousko-Uhersko je spojení trůnu a oltáře“), např. slavnosti Božího těla v Zámku Žďáře nebo svěcení kříže v Polničce. Jak bylo tehdy zvykem, u všeho asistovala duchovní osoba a vysvěceno, případně požehnáno bylo vše důležité a zásadní. Tak musela být vysvěcena i světnovská stříkačka. Stalo se tak na slavnosti 14. října 1894. Slavnost spojovala dvě události, svěcení nejen hasičské stříkačky, ale i nového zvonu do světnovské kaple. Hasiči se scházeli v průběhu roku na schůzích a v závěru roku byla vždy valná hromada. Místa jejich schůzování byla různá a měnila se: jednali ve třídách staré školy (čp. 87), v hostinci u J. Hermanna (čp. 6), v hostinci u J. Šilhánka (čp. 27), v hostinci u H. Macha (čp. 115) a v hostinci u J. Váci (čp. 48). Členové hasičského sboru platili také každoroční příspěvky. Sbor pořádal už od počátků plesy, první byl navržen na 10. února 1895. Velký problémem světnovských hasičů od počátků existence sboru byl fakt, že neměli kde uskladnit stříkačku. Teprve v roce 1908 obec vybudovala obecní domek (chudobinec) čp. 82, v jehož prostorách se našlo místo i pro hasičskou výzbroj a výstroj. Další obtíží byl stálý nedostatek peněz. Světnovští hasiči v úsilí obstarat si finanční prostředky na provoz nepolevovali. Vedle běžných žádostí o podporu, kdy žádali p. hraběnku z velkostatku, obecní světnovský výbor, okolní záložny atd., rozhodli se požádat o podporu instanci nejvyšší, Jeho Apoštolské Veličenstvo Františka Josefa I. Žádali v roce 1900, v roce 1901 a v roce 1906. Jejich žádosti ale zůstaly nevyslyšeny. Dne 4. března 1906 přestoupil světnovský sbor z chotěbořské župy do přibyslavské župy „Havlíček“. Hlavním důvodem bylo, že v Přibyslavi sídlil samosprávný okres. Dne 10. srpna 1907 hořela světnovská škola, hasiči zasahovali a drželi 6ti člennou hlídku. Pojišťovna Slávie poslala sboru za zásah na místní škole 40 K na spravení hasičského náčiní.
První úvahy o založení hasičského sboru ve Světnově se objevily už v roce 1892, ale začaly se pro zaneprázdněnost iniciátorů Josefa Zicha a Josefa Šilhánka realizovat až v roce 1893. Byl sestaven „komitét“, dnešními slovy pracovní skupina, která se měla postarat o sepsání stanov. Tuto skupinu tvořili pánové Josef Šilhánek, Josef Zich, František Jindra, Jan Váca, Josef Vojtěch, František Lempera a František Hudeček. Stanovy (datovány 19. března 1893) byly odeslány na c. k. místodržitelství do Prahy, kde byly zaregistrovány a spolek pod jménem „Sbor dobrovolných hasičů ve Světnově se sídlem ve Světnově“ byl povolen. Činnost spolku byla zahájena valnou hromadou dne 26. prosince 1893 a zúčastnil se jí jako host Josef Blažíček, rychtář a velitel hasičského sboru v Polničce. Tam sbor jako druhý nejstarší v soudním okrese přibyslavském existoval už 13 let a měl tedy dost zkušeností. Na valné hromadě, které se zúčastnilo 21 členů sboru, byli poprvé zvoleni představitelé hasičského sboru: za starostu sboru Josef Zich, který byl zároveň starostou obce, za velitele obchodník Josef Šilhánek, za jednatele sboru řídící učitel místní školy František Vítek, za pokladníka Josef Vojtěch, členy výboru byli dále rolníci Antonín Teplý, František Lempera, František Hudeček, František Jindra a židovský obchodník Jindřich Herrmann. Jak je vidět, v čele hasičského spolku zasedla místní honorace, tedy nejvýše postavení členové obce. Po založení sboru bylo nejdříve nutné postarat se o vybavení, hasičské nářadí, výzbroj a výstroj. Nová čtyřkolová ruční stříkačka byla zakoupena už před hasičskou valnou hromadou v červenci roku 1893 od firmy R. A. Smekal z Prahy Smíchova (stejnou stříkačku měli i hasiči v Radostíně a Skleném) za cenu 620 zlatých. Pro obec to bylo velké množství peněz, ale podařilo se zajistit dotace (tehdy se říkalo subvence): zemský výbor ze zemského fondu hasičského poskytl 130 zl., banka Slavie v Praze darovala 220 zl., okresní výbor v Přibyslavi 20 zl., občanská záložna ve Žďáře 20 zl., obč. záložna v Přibyslavi také 20 zl. a majitelka zdejšího velkostatku hraběnka Clotilda Clam-Gallasová 50 zl. Ve Světnově ovšem musela být k dispozici nějaká ruční stříkačka už před zakoupením této nové stříkačky a před založením světnovského hasičského sboru. Ve sborových účtech za rok 1894 se hovoří o rozebírání staré stříkačky na mosaz, měď, železo a starý vůz a jejich prodej. Tato stříkačka musela být pořízena někdy mezi roky 1883 (kdy ve Světnově prokazatelně hasili ještě polničtí hasiči) a 1893 (kdy byla zakoupena nová stříkačka a založen sbor). Hasiči museli svůj spolek dobře reprezentovat (spolková činnost byla tehdy velmi obřadní) a mít tedy uniformy: látku na ně dodala firma František Krupař ve Žďáře, uniformy ušili krejčí Ignác a August Petříčkovi za 60 krejcarů za jednu uniformu. Hasičskou výzbroj dodala v ceně 227 zl. a 17 kr. známá firma K. Churein z Hlinska. Pásy pak vyrobil Josef Kučera, provazník ve Světnově a Antonín Klíma ze Zámku Žďáru. Žebříky vyhotovil Josef Mach, stolař ve Světnově; z jasanu, který daroval Josef Zich, tehdejší starosta Světnova. Hasičské sbory se sdružovaly stejně jako nyní do větších celků, tehdy to byly takzvané župy. Světnovský sbor hned po založení vstoupil do župy německo-brodské, které zaslal členský příspěvek 6 zl. V této župě pobyl pouze rok a pak přestoupil do nově založené župy chotěbořské. Chotěboř byla tehdy i sídlem politického okresu, pod který Světnov v té době patřil. Když pročítáme tehdejší matriku členů hasičského sboru, skládá se před našima očima mozaika jejich sociálního postavení nejen ve sboru, ale i v obci. Jak již bylo řečeno výše, v hasičském výboru zasedli nejvýše postavení členové obce (rolníci z gruntů, starosta, učitel, obchodník), ale zakládajícími členy sboru byli také různí živnostníci (objevuje se zde např. sítař, tesař, truhlář a obuvník) a domkáři a později přistupovali i níže postavení členové obce, jako byli tkalci a čeledíni. Zajímavé byly i funkce jednotlivých členů hasičského sboru: ochránce, stříkačník, trubač, lezec apod. Sbor se od svých počátků účastnil různých akcí, v období Rakouska-Uherska hlavně náboženských (vzpomeňme rčení “Rakousko-Uhersko je spojení trůnu a oltáře“), např. slavnosti Božího těla v Zámku Žďáře nebo svěcení kříže v Polničce. Jak bylo tehdy zvykem, u všeho asistovala duchovní osoba a vysvěceno, případně požehnáno bylo vše důležité a zásadní. Tak musela být vysvěcena i světnovská stříkačka. Stalo se tak na slavnosti 14. října 1894. Slavnost spojovala dvě události, svěcení nejen hasičské stříkačky, ale i nového zvonu do světnovské kaple. Hasiči se scházeli v průběhu roku na schůzích a v závěru roku byla vždy valná hromada. Místa jejich schůzování byla různá a měnila se: jednali ve třídách staré školy (čp. 87), v hostinci u J. Hermanna (čp. 6), v hostinci u J. Šilhánka (čp. 27), v hostinci u H. Macha (čp. 115) a v hostinci u J. Váci (čp. 48). Členové hasičského sboru platili také každoroční příspěvky. Sbor pořádal už od počátků plesy, první byl navržen na 10. února 1895. Velký problémem světnovských hasičů od počátků existence sboru byl fakt, že neměli kde uskladnit stříkačku. Teprve v roce 1908 obec vybudovala obecní domek (chudobinec) čp. 82, v jehož prostorách se našlo místo i pro hasičskou výzbroj a výstroj. Další obtíží byl stálý nedostatek peněz. Světnovští hasiči v úsilí obstarat si finanční prostředky na provoz nepolevovali. Vedle běžných žádostí o podporu, kdy žádali p. hraběnku z velkostatku, obecní světnovský výbor, okolní záložny atd., rozhodli se požádat o podporu instanci nejvyšší, Jeho Apoštolské Veličenstvo Františka Josefa I. Žádali v roce 1900, v roce 1901 a v roce 1906. Jejich žádosti ale zůstaly nevyslyšeny. Dne 4. března 1906 přestoupil světnovský sbor z chotěbořské župy do přibyslavské župy „Havlíček“. Hlavním důvodem bylo, že v Přibyslavi sídlil samosprávný okres. Dne 10. srpna 1907 hořela světnovská škola, hasiči zasahovali a drželi 6ti člennou hlídku. Pojišťovna Slávie poslala sboru za zásah na místní škole 40 K na spravení hasičského náčiní.
Po vyhlášení války Rakouska-Uherska Srbsku byli mnozí světnovští muži mobilizováni a dotklo se to samozřejmě i členů hasičského sboru. Činnost hasičského sboru po dobu I. světové války byla ochromena. Za 1. republiky začal sbor s hraním divadla, poprvé hrál v roce 1922. V roce 1936 visel už nad republikou přízrak ohrožení sousedním hitlerovským Německem, proto hasiči na své valné hromadě jednali o pořádání místní hasičské školy, ve které by se vyučovala civilní obrana obyvatelstva proti leteckým útokům v případě budoucí války. Po zahájení 2. světové války druhý válečný rok 1940 dne 9. května došlo nařízení od zemského úřadu v Praze, že nyní se sbor nazývá Hasičský sbor ve Světnově a nesmí používat názvu Sbor dobrovolných hasičů. Dne 24. června 1941 byla zakoupena motorová stříkačka od firmy R. A. Smekal Slatiňany u Chrudimi. V zápisech o členských schůzích je také poprvé zmínka o žňových hlídkách, které trvaly dva měsíce. Na konci roku byla do hasičské zbrojnice ustanovena dozorčí služba a na základě nařízení říšské policie zhotoven vodní plán. V roce 1951 se sbor dobrovolných hasičů ve Světnově přejmenoval na Místní jednotu československého svazu hasičstva. Starosta hasičů se pak přejmenoval na předsedu hasičů. Organizace zastřešující dobrovolné hasiče pak změnila název na Československý svaz požární ochrany a z hasičů se stali požárníci. V roce 1958 byla adaptovaná požární zbrojnice a vystavěna spolková místnost – sborovna - kde se měly do budoucna odbývat schůze jak požárníků, tak Čsl. červeného kříže. Místnost měla kamna, věšáky na kabáty, stůl a židle. Od roku 1959 se požárníci pravidelně scházeli v kanceláři v požární zbrojnici. V tomto roce opět soutěžili, postavili jedno družstvo mužů a jedno družstvo žáku do 14 let. V prvním kole soutěže dne 24. května ve Sněžném muži obsadili 1. místo a žáci 3. místo. Muži postoupili do druhého kola, které se konalo 14. června ve Žďáru. Zde se opět umístili na 1. místě a postoupili do třetího kola – krajského, to se konalo 5. července v Havlíčkově Brodě. Tady své tažení skončili opět vítězstvím. Další postup byl do zemské soutěže, která se odehrála v červenci v Bratislavě. Zde světnovští hasiči skončili na 9. místě. Úspěšné družstvo tvořili tito hasiči: velitel Al. Kulhánek, strojník Jos. Chyba, Fr. Tesárek, Jos. Frei, Jar. Mach, Jos. Mach, Z. Ptáček, Jan Roučka, Fr. Lempera. Také nacvičovali: F. Marek, J.Skryja, J. Šilhánek. Rok 1993 byl výročním 100. rokem činnosti světnovských hasičů. Na slavnosti se předávaly medaile „Za věrnost“, vyznamenání „Za příkladnou práci“ a čestná uznání „Ke stoletému výročí SDH Světnov“. Poslední jmenované čestné uznání bylo spojeno s věcným darem – číší s nápisem „100 let SDH Světnov“ a obdrželi ho J. Zich, J. Roučka, A. Kulhánek, J. Chyba, J. Skryja a J. Kulhánek. Slavnosti se zúčastnili mj. zástupce Okresního shromáždění hasičů Čech, Moravy a Slezska bratr Dřínek, bratr Karel Herold a zástupce okrsku bratr Novák. Pozvané byly okolní hasičské sbory: Polnička, Škrdlovice, Karlov, Počítky, Žďár II (Klášter), Cikháj, Veselíčko, Najdek a Herálec. Projev na téma 100 let hasičského sboru ve Světnově sepsal Václav Mach.
Rok 2003 byl rokem pro hasiče opět slavnostním. Oslavy 110 let trvání SDH Světnov s výstavou moderní a staré techniky se uskutečnily ve dnech 28. a 29. června 2003. V sobotu 28. 6. se v 17.00 hodin konala u kapličky mše svatá za hasiče, kterou sloužil pan farář Záleský ze Zámku Žďáru nad Sázavou. Od 20.00 hodin vyhrávala na taneční zábavě hudební skupina VeŠ. V současnosti je sbor veden starostou Jiřím Chybou a velitelem Pavlem Štefanem. K 1.1.2013 čítal sbor 88 dobrovolných hasičů a v tomto roce slaví 120. výročí od založení SDH Světnov.